Dopis pro Pana Fotografa

Kdybys jen věděl, kolik slz jsem pro tebe uronila. Kdybys jen věděl, kolik nocí se převalovala. Myslím na tebe dnem i nocí. Pravada je taková, že tě mám moc ráda. Když jsem s tebou přijde mi jako, bych tě znala celý život a při tom se známe 2 měsíce. Mám ráda, když přemýšlíš, vypadáš při tom jako malý kluk. Když se mě dotýkáš, je to něco tak nádherného. Nechtěla jsem to. Nechtěla jsem tě mít tak moc ráda. Je ve mně tolik pocitů, že jsem z toho zmatená. Nejhorší je, že ty po mě netoužíš tak, jak já po tobě. Neviděl jsi mě už přes týden a myslím si, že ti to vůbec nevadí. Což pak se to po mě ani trochu nestýská? Kdybys věděl, jak moc smutná jsem. Kdybys věděl, jak celá hořím touhou po tobě. Chtěla jsem to skončit a jak moc, ale nešlo to. Chci abys mě sevřel v náručí a mačkal a mačkal. Kdybys mě tak mohl hladit po tváři. Udělala bych pro tebe všechno, ale ty po mě nic. Nebo ne? Na moji obhajobu, bylo to po těžké noci bez spánku a plné slz. Je to kýčoví zamilovaný dopis. Odmítáme ty co nás milují, a milujeme ty co nás odmítají.- Seneca


Komentáře k článku

 

Vytvořenou službou P-C.cz - Vlastní blog z vlastního PC. Mapa stránek